Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pýcha vlastního města, chrám Nanebevzetí P. Marie, má dnes barokní tvář. Jeho nejstarší podoba, patřící do druhé poloviny 13. století, však byla ještě románsko-gotická. Nepatrná část původní sakrální stavby se dodnes zachovala: přiléhá k presbytáři a tvoří dnešní sakristii kostela. Gotickou minulost chrámu návštěvníkovi připomenou klenby - v kněžišti jsou síťové, v lodích sklípkové. A v oknech objeví pozorný turista krásné plaménkové kružby. Vnitřní vybavení chrámu je velmi cenné, a to počínaje pozdně gotickým křížem (po r. 1500) přes obrazy J. V. Spitzera a řezbářské práce F. Ublakera (kolem 1750), až po staré náhrobky - gotické náleží pánům z Rožmitálu, barokní rodině Serényiů. Obhlídka v nejtěsnější blízkosti chrámu návštěvníka přivede k bývalé hřbitovní kapli sv. Michala (1515) a k dodatečně přistavěnému baroknímu ambitu (1764), v němž bývaly zpovědnice. Zajímavá zvonice, 45,5 m vysoká, odloučeně nahrazující věž chrámu, byla postavena v r. 1723, je tedy původně barokní. Ale po největším požáru v Blatné r. 1834, kdy byla zvonice poškozena a všechny zvony včetně nejtěžšího (bylo jich 6) se buď roztavily, nebo propadly, dostala věž novogotickou vnější podobu. Za vidění stojí i blízká budova děkanství (1720), řada soch ve městě a dvě na sebe vzájemně kolmé hlavní třídy, totiž náměstí a Koubkova třída s typickou zástavbou nízkých, vesměs empírových maloměstských domů. Tento region, který lze vycházkovou rychlostí projít asi za jednu hodinu, tvoří společně se zámkem městskou památkovou zónu.