posvícení

Posvícení je možné považovat za největší a nejvíce očekávaný svátek na tradiční vesnici. Posvícení se podle legendy slavilo již na počest vysvěcení chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě. Byla to vždy výroční slavnost v neděli před svátkem světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Vzhledem k tomu, že se oslavovalo ukončení polních prací, byl to jeden z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu. Dříve se slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili do okolních obcí, aby navštívili své příbuzné a přátele, nebo aby něco utržili za prodej různého zboží. Také se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. Třebaže lidé na vsi museli jíst po většinu roku velmi prostě, posvícení bylo výjimkou. I nejchudší si na posvícení opatřil kousek masa, i v nejchudším stavení byly o posvícení na stole koláče a buchty. O posvícení neměl být nikdo hladem. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení, a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství, nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla. Odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení. Nejvýznamnější posvícenskou událostí byla muzika. Tanečníky obdarovávaly dívky vlastnoručně upečeným posvícenským pečivem tzv. hnětýnkami. Placky ve tvaru květin z velmi tuhého, dlouho hněteného těsta, složením podobného lineckému, se bohatě zdobily nejrůznějšími motivy.

-krapet-

 

Zdroj: Blatenské listy, číslo 17 [online]. Blatná, 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://blat.listy.ch.sweb.cz

 

fotogalerie posvícení

Facebooková stránka věnovaná hnětynkám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *