zámek

Historicky významný zámek Blatná je osobitou, ojedinělou architekturou už tím, že je postaven na blatech, vlastně na ostrůvku uprostřed vody, a že je to tedy jeden z mála dochovaných zámků vodních. Ve své nejstarší podobě byl dřevěnou tvrzí, pak gotickým hradem, který se v průběhu několika přestaveb (renesanční a barokní) nakonec proměnil v pohodlné zámecké sídlo. K poslední větší úpravě, při které komplex budov nabyl současné podoby, došlo za svobodných pánů Hildprandtů v l. 1850 – 1856. Zámek byl v duchu tehdejší módy regotizován, a to podle návrhu architekta B. Gruebera. V téže době byla přiléhající obora proměněna v anglický park (42 ha).
Téměř osm století vývoje zámku po sobě zanechalo viditelné stopy. Ty nejstarší sahající asi až k r. 1220, jsou reprezentovány zbytky románské centrální kaple (vykopány 1926) v pravém zadním traktu nádvoří. Ke kapli se patrně kdysi přimykal palác pánů Bavorů ze Strakonic, ten však následující majitelé – Rožmitálové – zřejmě zbořili a vystavěli znovu (před 1407). Obehnali jej kamennou zdí, vodním příkopem a hliněným valem. Přidali také monumentální hranol věže v průčelí a zdvihací (tenkrát dřevěný) most. Ve Starém paláci pánů z Rožmitálu se v ě. patře zachovaly výjmečně hodnotné nástěnné a stropní malby. Zdobí též 2. patro věže, pracovnu p. Lva a Zdeňka z Rožmitálu. (Malby byly v l. 1974 – 1977 restaurovány.) Mezi Starým palácem a věží stojí dnes renesanční palác Rozdražovský, za Serényiů později barokizovaný. Zleva se pak k vstupní věži přimyká gotiská kaple P. Marie, následuje palác p. Lva z Rožmitálu a levý závěr lichoběžníkového nádvoří tvoří (na jihozápadě) architektonicky významný palác postavený slavným Benediktem Rejtem v l. 1515 – 1530.
Zámek Blatná je už řadu let v rekonstrukci, nicméně pro návštěvníky jsou zpřístupněny jeho nově renovované části, Práce na plném vrácení zámku veřejnosti úspěšně pokračují, byť tempo obnovy závisí na výši dostupných finančních zdrojů. V nejnovější době se na rekonstrukci hmotně i organizačně podílejí žijící členové rodiny Hildprandtů, posledních soukromých majitelů zámku, jimž byl majetek, po druhé světové válce odňatý, před nedávnem v restituci opět navrácen. A tak lze doufat, že v dohledné době bude zámek Blatná zase patřit vedle Hluboké a Českého Krumlova k nejnavštěvovanějším historickým památkám v jižních Čechách, jako tomu bylo v minulosti poměrně nedávné, kdy sem přijíždělo až 80 tisíc návštěvníků ročně. Do jedné části zámku, do reprezentativní komnaty ve Starém paláci (v Blatné se říká Bavorovském), dnes často přicházejí a rádi se vracejí blatenští občané i lidé ze širokého okolí. Konají se tu koncerty, výstavy, svatby, vítání nově narozených občánků – krásný sál se stal hlavním a univerzálním místem pro setkávání lidí ve slavnostních okamžicích.
A co mohou na zámku uvidět či zažít výletníci a turisté? Je toho hodně. Kromě pozoruhodného, historicky cenného vlastního architektonického kompleu s bohatou štukatérskou výzdobou na ně čekají zážitky před mnoha freskovými stropními a nástěnnými malbami, v obrazové galerii rytin, map a pláten starých mistrů, nad kolekcí loveckých trofejí a úlovků, či nad souborem památek na vychovatelský pobyt českého přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně, atd. V krásné rozlehlé oboře plné vzrostlých dubů a opuštěných zlatokopeckých sejpů se děti i dospělí pokochají pohledem na ochočená početná stáda daňků, kteří se tu chovají už po staletí. A vedle hlubokého dojmu z všeobklopující poklidné vodní hladiny je specialitou zdejší zámecké obory i ptačí zpěv. Vždyť tady v Blatné, jak spočítali ornitologové, hnízdí a prozpěvuje si na 50 druhů ptáků, zejména pěnkav, koňader a modřinek. Takový přírodní koncert se dnes už jen tak někde neslyší…

 

fotogalerie zámku