5. okruh

Černívsko – Labuť – Buzice – Paštiky

cyklo5

délka: 31,4 km / východisko: Blatná, věž

 

0,0 km

Dáme se přes náměstí J.P.Koubka stále rovně až ke zdravotnímu středisku. Zde odbočíme doleva. Na křižovatce u železničního přejezdu se dáme doprava silnicí na Bělčice. Po pravé ruce budeme mít železniční trať a Závišínský potok. Mineme rozcestí na obec Bezdědovice (vpravo) a na obec Chlum (vlevo). Brzy se však dostaneme na kraj lesa a zde po ujetí několika stovek metrů odbočíme doprava na lesní cestu. Hned u odbočky se nacházej_ dobře zachovalé sejpy. /viz. trasa č. 1 /. Přejedeme opatrně železniční trať a hned za ní je kamenný most přes Závišínský potok. Říká se mu Bílý most.

 

4,8 km

Za mostem je křižovatka cest. Dáme se přímo, po úzké silničce do prudkého kopce. Cesta vede pěkným lesem a stále do kopce. Vystoupáme až k hřebenu.

 

6,4 km

Na hřebeni se silnice větví – vpravo lze dojet do obce Dobšice. My se však dáme po hřebenové silnici vlevo. Po levé straně, na Hliničném vrchu, se nachází mohylové pohřebiště z doby slovanské. Jedeme stále lesem, po chvíli vlevo mineme dřevěnou chatrč lesáků, po ní následuje mírné stoupání. Kousek pod vrškem, pokud se pozorně díváme, uvídíme vlevo stojící kámen, který se nazývá Mužík. Pověst praví, že až Mužík sestoupí do Dobšic, nastave konec světa. Býval dlouhá léta povalen, ale nedávno byl opět vztyčen společností Menhirostav. Pokračujeme dále hřebenovou silnicí a po několika stech metrech dorazíme na křižovatku.

 

8,0 km

Vlevo bychom se dostali do obce Závišín, v přímém směru do chatové osady u Závišína. My se však dáme vpravo po hrbolaté lesní cestě a budeme pozvolna sjíždět do vesnice Drahenický Málkov.
Drahenický Málkov: První zpráva o obci je z roku 1454, kdy zde byl samostatný statek, v roce 1552 je ves již součástí drahenického panství. Zemědělská usedlost č. 9 se štítem zlidovělého baroka je z poloviny 19. století, v obci byla též stará formanská hospoda. V nedalekých Hostišovicích se nachází tvrz z 15. století, renesančně přestavěná na sýpku.

 

9,7 km

V Drahenickém Málkově se dáme po silnici doleva, projedeme vsí. Za vsí, po levé straně se rozkládá nově otevřený kamenolom. Po chvíli se bude silnice dělit.

 

11,1 km

Na křižovatce se připojuje zelená značka. Dáme se po ní, po silnici doprava. Silnice není v dobrém stavu a chvílemi spíše připomíná špatnou lesní cestu. Vede však pěkným lesem, což nám dovolí zapomenout na drkotání. Brzy spatříme věž kostela v Černívsku, která po nedávné renovaci svítí novotou. Nad Černívskem se nacházejí rozvaliny hrádku Křikava. Neopomineme jej navštívit.
Černívsko: Ves se připomíná poprvé v letech 1352-1369, kdy patřila k hradu Křikavě. V 15. století patřila již k Uzenicím a od roku 1617 k drahenickému panství. Roku 1770 zde byly tři domy. Kostel nejsvětější trojice je gotický ze 14. století, přestavěný v roce 1722. Nad obcí jsou zříceniny hradu Křikava, jehož držiteli jsou rytíři z Dornštejna. V roce 1402 byla Křikava dobyta a vypleněna Dobešíkem z Boru. V roce 1418 prodal Jindřich Kolman z Dornštejna poslední své zboží, které měl v prácheňském kraji Petru ze Svojšína. Patrně prodal tehdy i Křikavu, o níž veškeré zprávy v této době končí.

 

12,6 km

Od hradu se vrátíme zpátky na silnici a budeme pokračovat stále po zelené značce. Jede se příjemně lesem, bez stoupání.
Chobot: Původně zde byly dvě hájovny, v roce 1770 zde byly tři chalupy a dva hajní. Na počátku tohoto století téměř celá ves vyhořela.

 

14,2 km

Ve vesnici Chobot opustíme silnici a šlapeme po zelené značce polní cestou. Vlevo bude pěkný pohled na rybník Labuť. Projedeme vsí Střížovice a budeme stále pokračovat podél rybníka. Zelená značka nás dovede do obce Myštice.
Myštice: Král Karel IV. zapsal ves v roce 1348, původně zboží královské, Hukovi zDornštejna, majiteli hradu Křikava. Roku 1418 jsou prodány Myštice jako manská ves k Orlíku. V roce 1492 svolil král Vladislav, aby byl sdělán nový rybník u Střížovic na zboží královském / rybník Labuť o výměře 108,5 ha /. Roku 1609 uvádí se ves Myštice u panství blatenského. Roku 1648 zde byly čtyři chalupy, krčma a mlýn. Nyní zde žije 430 obyvatel. Zájezdní hospoda č. 7 u hráze rybníka je ze 17. století. Hospoda má klenutý gotický sklep, do mázhausu v I. patře vede široké fošnové schodiště. Ohradní zeď i způsob zajištění z nádvorní strany nasvědčují obranným snahám proti přepadení.

 

18,0 km

Stále se budeme držet zelené značky a nevyhnememe se stoupání po silnici do prudkého kopce. Při následujícím sjezdu však musíme dát pozor. Zelená značka odbočuje vpravo do lesa, na lesní cestu.Tam míří i naše trasa. Po chvíli vyjedeme z lesa a musíme projet chatovou osadou. Pojedeme z kopce, až dorazíme kNovému mlýnu. Budova mlýna je udržována v pěkném stavu.

 

21,1 km

Přijedeme po mostě říčku Lomnici, hned za ním je rozcestí. Dáme se po žluté značce vpravo. Lesní cesta vede podél Lomnice, která se v těchto místech hezky vine. Cesta nás dovede do obce Buzice.

 

24,7 km

V Buzicích (viz trasa č. 7) na konci dlouhé rovné návsi odbočíme po silnici doprava. Projedeme podél zemědělského statku a dáme se alejí do Skaličan. Silnice vede rovinatou krajinou, mezi poli a rybníky. Brzy uvidíme po pravé straně obec Skaličany. Na křižovatce zamíříme směrem na obec.

 

27,3 km

Ve Skaličanech (viz trasa č. 1) odbočíme u kapličky doleva mezi domy a budeme stoupat polní cestou. Otevře se nám hezký pohled na Blatnou. Pokračujeme stále po polní cestě, za chvíli vjedeme do lesa. Projedeme krátce lesem a kolem rybníčka se dostaneme do Paštik. Proti nám se na vršku bude tyčit věž známého barokního kostela.
Paštiky: První písemná zpráva je z roku 1352. Na mírné vyvýšenině nad vsí stál již v 15. století menší gotický kostel, o kterém máme první písemnou zprávu z roku 1411 / plebanus in Passcziek /, dokládající, že tenkrát zde byla fara / plebanie /. Podle regionálního historika Blatenska J. P. Hilleho, byl v Paštikách již v roce 1380 plebán Martin, v letech 1395 – 1412 Jan z Přešťovic, který měl spory s Buškem z Buzic dávky příslušející kostelu. V roce 1436 se připomíná v Paštikách farář, který si stěžoval na Jana z Rožmitálu pro škodu způsobenou na rybníku. Od roku 1594 byl již farář v Blatné a kostel v Paštikách se stal filiálním. V letech 1747 až 1753 byl starý kostel zbořen a na jeho místě postaven nový kostel podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Jednotná vnitřní barokní výzdoba je dílem řezbáře Ferdinanda Ublakera a malíře J. V. Spitzera, též z poloviny 18. století. Umístění kostela v krajině na vysoké terase s dvojím schodištěm a jeho architektura ze sklonku Dienzenhoferova života je harmonickým dílem tří význačných barokních umělců své doby.

 

28,9 km

Nad obcí, zhruba ve vzdálenosti 300 metrů je zatopený lom. Čistá, ale studená voda mezi skalisky láká ke koupání. Silnice nás dovede zpátky do Blatné. Zpočátku je prudký sjezd, potom vede cesta lehce zvlněnou krajinou. Zabloudit nemůžeme, protože už z dálky je vidět Blatnou jako na dlani.

 

31,4 km

Blatná – věž

přírodní zajímavosti 5. okruhu

Od Bílého mostu přes Závišínský potok (viz. 2. okruh) stoupá cesta nejrozsáhlejším lesním komplexem Blatenska. Na hřebenu Hliničního vrchu (536 m n. m.) jsou v jinak většinou smrkovém lese i pěkné buky a jedle. Lesní pěvci jsou většinou spíše slyšet než vidět, např. červenka, králíček, střízlík, drozd, pěvuška modrá, pěnice černohlavá, pěnkava, brhlík a sýkory – koňadra, modřinka, uhelníček, babka a mlynařík. Klid krajiny narušuje jen intenzivní těžba v lomu nad Drahenickým Málkovem. Rybník Labuť je svou rozlohou více než 100 ha na Blatensku největší a jeho výlovy patří samozřejmě k nejbohatším. Na okolních loukách hnízdí relativně nejběžnější z velmi ubývajících bahňáků – čejka chocholatá. Od Mírče do Buzic vede cesta kolem řeky Lomnice, nad kterou občas proletí krásný ledňáček říční. Pod osadou Buzičky v nevelké pískovně v norách hnízdí desítky párů břehulí říčních, nevyrušujte je a neničte jejich nory, jsou to nejvzácnější z vlaštovkovitých ptáků. U statku na konci Buzic je kovový sloup s podložkou pro čapí hnízdo vztyčený před několika lety jako příležitost pro čápa, který začal hnízdo stavět na sloupu elektrického vedení.